Zde naleznete recenze svých oblíbených knih

Huff Tanya, Krevní pouta: Kniha druhá, Stopy krve

6. srpna 2010 v 19:50 | KatyRZ |  Fantasy
Druhý díl začíná pár měsíců po tom prvním. Vicky je stále v kontaktu s Henrym, Mike je stále Vickiiným přítelem a milencem. Vicky se začíná smiřovat se ztrátou milované práce policistky a statečně bojuje proti Henryho přitažlivosti. Jednoho večera Henry zavolá Vicky a požádá ji o pomoc pro své přátelé. Vicky k němu tedy vyráží, aby se v jeho předsíni setkala s velkým milým psem ne úplně nepodobným vlku. No můžete třikrát hádat, co se ze psa vyklube …


Henryho přátelé jsou dlaci, kteří mají velký problém. Někdo je v jejich zvířecích podobách střílí jednoho po druhém a oni nemají možnost obrátit se s tím na policii. Těžko by tam totiž vysvětlovali, že mrtví psi jsou ve skutečnosti členy jejich rodiny. Vicky má kvůli svému zraku obavy, jak zvládne pracovat na farmě, kde nemůže v noci očekávat osvětlení a Henry se samozřejmě nabídne, že ji bude v noci zastupovat. A tak se spolu vydávají do Londýna (toho kanadského), aby se tam setkali s rodinou dlaků, kteří nežijí ani zdaleka stejně, jako lidé. A nebojte se, že by se Mike držel nějak moc pozadu.

Obrovským plusem tohohle příběhu je právě způsob života dlaků. Jsou tak jiní, než jak je známe, tak jiní, než lidé a tak sympatičtí … Děj opět hezky odsýpá, zápletka má příjemně překvapivé okamžiky, Henry a Mike jsou roztomilý. Po přečtení mě napadlo jak to, že je mi Vicky sympatičtější, než byla Tina Salo, když si s tím, koho si vezme do postele, také velké starosti nedělá, ale pak jsem si uvědomila, že je v tom rozdíl a docela velký. Vicky zapojuje city, a ačkoli se nejedná o žádné šíleně romantické výlevy, ačkoli je to drsná ženská, která se citovým výlevům zdaleka vyhýbá, stále nějaké city má a těm podléhá.

Henry se mi v tomto díle zdál podstatně dospělejší, a posun k lepšímu a dospělejšímu zaznamenal celý příběh. Navíc se mi kniha zdála také zábavnější, než první díl, který nenaskýtal ani zdaleka tolik veselých scén.
Takže další oddechová fantasy detektiva na scéně. Hurá na ni!

PS: Jestli máte pocit, že tu takových příběhů byly mraky, uvědomte si, že tenhle byl jeden z prvních. Autorka ho vydala již v roce 1992.

Recenze na první díl zde

Stopy krve

Anotace:Ona má dvaatřicet let. On čtyři sta padesát. Ona může pracovat jen ve dne, on pouze po západu slunce. Pro něho je vlkodlactví stejně přirozené jako vampyrimus. Ona dojde k názoru, že když spolupracovala s torontskými městskými úředníky, domluví se i s vlkodlaky.
Na počátku byla dvě těla, dvě různá místa činu, ale stejná příčina úmrtí. Soukromá vyšetřovatelka Vicki Nelsonová věděla, že to nebude snadné. Nasvědčovaly tomu nejen stříbrné kulky, nalezené u mrtvých obětí. Přeměna, kterou před jejíma očima předvedla sestřenice obětí, potvrdila, že Vicki musí nalézt vraha posedlého úmyslem vyvraždit všechny kanadské dlaky.
Úkol to není snadný, ale Vicki se naštěstí může spolehnout na Henryho Fitzroye, svého upířího přítele.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Prosíme přidávejte svá hodnocení knih.